Ambroise Vollard býval svými přáteli popisován jako neurvalý hrubián, jako člověk, který vám nikdy nepohlédnul do očí. Právě jeho neklidné oko však objevilo opomíjený talent Vincenta Van Gogha, Paula Cézanna, Augusta Renoira nebo Pabla Picassa. Vollardovy vzpomínky se však netýkají jen velkých jmen výtvarníků. Úvahy o umění jsou bohatě kořeněny klípky a historkami z mondénní společnosti přelomu století, kdy bohémská Paříž usínala až k ránu.