Jako předloha sloužilo Mannovi středověké dílo Hartmanna von Aue ze 12. století. Mann podobně jako jeho středověký předchůdce (ještě silněji) klade hlavní důraz díla na humanistické myšlenky a zdůrazňuje, že ať je prohřešek člověka proti běžné morálce jakýkoli a sebe těžší, v účinné lásce k bližnímu a ve službě druhým dochází k očištění a vykoupení. Dílo vyniká překrásným jazykem a básnickým zpracováním tématu, myšlenkově je jakýmsi odkazem velikého humanisty tomuto často egoistickému světu. Poslední autorovo dokončené dílo.