Vrcholné dílo španělského romanopisce, básníka a dramatika (1870–1936), především však velkého satirika, jenž s ničivým posměchem dokázal šlehat vše, co stálo v cestě budoucnosti Španělska. Ústřední postavou románu je generál Santos Banderas, typický představitel oněch diktátůrků, kteří se dostávají k moci za pomoci zahraničního kapitálu ve státech Latinské Ameriky. První část románu je soustředěna na titulní postavu, líčí závěrečnou etapu diktatury, s jednotlivými záběry a episodami diktátorovy „státnické“ činnosti, tyranovy zábavy a pokusy čelit revolučnímu hnutí. V druhém dějovém pásmu jsou líčeny pikle zahraničních exponentů kapitálu, ctižádostivců a politických kořistníků, kteří mají zájem na zachování diktatury. V třetí části jsou v jednotlivých výjevech zobrazeny rozmanité cíle, formy a tendence revolučního hnutí.