"Ačkoli autor této knihy naprosto schvaluje "věcnost" umění, a napsal o tom dokonce menší práci na sto šedesát tiskových stran, není ve svém životě ctitelem věcí a spokojí se zcela vědomím, že existují. Jedinou výjimkou jsou dýmky, a to jen proto, že dýmka není věc obyčejná, ale nanejvýš oduševnělá. Ohryzaná, nakouřená dýmkaje svědectvím o člověčím životě, kronikou všelikých jeho vášní, neboť ve dřevě, hlíně či kameni je skryta stopa lidského dechu,který je svědectvím tepu srdce ..." Těmito slovy zahajuje přední sovětský autor soubor třinácti povídek o lidech, pro jejichž životní osudy měla určitý význam dýmka. Český čtenář konečně dostává tuto knihu v nezkrácené podobě, přičemž překlad se v mnohém opírá o první (berlínské) vydání.