Politicko-filozofický román, jehož děj se rozvíjí na pozadí velkých moskevských procesů z let 1936–1938 s bývalými čelnými představiteli levé i pravé opozice, je knihou o jednom osudu, který syntetizuje životy mnoha lidí.
Hlavní postava románu, bývalý lidový komisař N. S. Rubašov, je fiktivní. Není však tězké zjistit v její psychologii, charakterových rysech, politickém smýšlení a teoretickém uvažování reálné rysy některých tragických osobností: N. S. Rubašov má vnější podobu a způsoby Zinověva, kdežto svou mechanistickou filozofií a politickou koncepcí připomíná Bucharina...
I v jiných ohledech Tma o polednách překvapivě koresponduje se skutečností. Týká se to kapitulace a dobrovolných přiznání obžalovaných jak při vyšetřování, tak i v soudní síni, jejich spolupráce s vyšetřovateli, prokurátory a soudci. Obžaloba i rozsudek se nakonec stávají společným dílem představitelů moci a jejich obětí, protože jedni i druzí se řídí stejnou logikou a spojuje je společné přesvědčení o politické a dějinné nutnosti role, kterou hrají. Jsou si vědomi, že dějinná pravda je jiná, sami se však řídí něčím odlišným: představou o politické účelnosti, o oprávněnosti všech prostředků, o nichž se domnívají, že vedou k cíli.