První románová práce národního umělce, který svým básnickým, prozaickým i dramatickým dílem vyslovil citový a smyslový život generace na přelomu století a let po první světové válce nikoli v dekadentním úniku do snů,nýbrž v oslavě plného využití lidského pozemského štěstí. Jedinou dějovou osnovou románu je citový a smyslový vývoj a prožitky mladého studenta, jeho střídající se touha, naděje, obavy a zklamání mladého zamilování, jeho vzpoura proti šosáckým konvencím, náboženskému pokrytectví a měšťácké falešné cudnosti. Stříbrný vítr - symbol čisté, nepokřivené lásky k životu - prostupuje celým románem a vyznívá v básníkovo poslání: "Mládí má zápasit, snad má i krvácet zran,padne-li,znova se vztyčovat, musí i leccos ztratit - jen dokud stále slyší z dálek svůj stříbrný vítr. "