Četba díla Josepha Conrada se u nás nestala obecnou záležitostí. Snad proto, že člověka zvyklého na epický román přímo zarazí neobvyklý autorův styl, osobitý způsob vyprávění, v němž jako by se dějová osnova ztrácela pod široce rozvinutými dušezpytnými exkursy. Je to však jen prvý dojem — a ten, kdo se nedá odradit počáteční obtížností četby, je přebohatě odměněn.
Z řady Conradových děl je román „Lord Jim" čtenářsky nejvděčnější. Líčí příběh mladého námořního důstojníka, který po dlouhá léta vyhledává příležitost k velikému činu, ale v době, když přišla, ji promarnil. Po prvé při domnělém ztroskotání lodi — na jejíž palubě je několik set barevných poutníků — kdy s poděšenými a vystrašenými členy posádky opouští loď, a tak ztrácí to, čeho si jako hluboce založený člověk nejvíce cenil. Osobní čest námořníka, kterou dává jen vědomí, že splnil svou povinnost a neopustil lidi v nejtěžší, životu nebezpečné situaci. Jim před soudem, který podle všech zvyklostí bylo správné ututlat, bojuje o úctu k sobě samému a později po celá léta opět čeká na příležitost, aby se odčinil. Když přichází, promarní ji bez své viny znovu. Vybojovává pak svůj poslední zápas a v něm tragicky vítězí.
Conrad nemá skeptický názor na člověka a jako z jeho jiných děl, tak i z románu Lord Jim vyplývá jeho přesvědčení o zdravém a positivním založení lidské povahy.
Druhé vydání