Obsáhlé románové dílo novořecké literatury poukazuje na závažné společenské rozpory v prostředí bohaté řecké vesnice obsazené Turky. Z popudu popa a statkářů, kteří žijí v míru s místním tureckým agou, neposkytne vesnice pomoc zbídačeným obyvatelům jiné vesnice, kterou Turci vyplenili a zapálili. Skupina představitelů čelných postav připravovaných pašijových her však věnuje uprchlíkům všemožnou péči proti vůli boháčů a účastní se jejich boje o získání právem nabytých pozemků. Vůdce této skupiny, pastýř, představitel Krista, je však zfanatisovaným davem zabit. Děj románu zdůrazňuje mravní hodnotu boje utlačovaných a ponižovaných proti lakomcům a boháčům a oprávněnost boje hladových proti sytým.