Výbor z poezie. Čtenář těchto veršů je uhranut jako v místnosti s dokonalou kvadrofonní akustikou. Cítí, že se dotýká čehosi magického. A to je ta chvíle, kdy má umění právo na existenci, leknín se zachvěje v chladu a unavené srdce se znovu rozběhne. Básně Jaromíra Pelce jsou takové zázračné lekníny.